Goliášův komunikační bloG

Život podle Goliáše

HISTORIE podle Goliáše

To tehdy armáda Pelištejců, kde jsem měl tu čest být výsadním útočníkem, shromáždila své šiky k bitvě. Shromáždili jsem se do Sóka, jež patří Judovi, a utábořili se mezi Sókem a Azekou v Efes-damímu. Také Saul a izraelští muži se shromáždili, utábořili se v dolině Posvátného stromu a seřadili se k bitvě proti nám. Na hoře z jedné strany jsme stáli my, na hoře z druhé strany stál Izrael a mezi nimi a námi bylo údolí....
... I vycházíval jsem z pelištejských šiků, jako soubojový zápasník. Všichni měl znali jménem "Goliáš z Gatu." Byl jsem známý už kvůli své výšce, měřil jsem šest loket a jednu píď, patřil jsme tedy mezi obry. Na hlavě jsem měl bronzovou přilbu a byl jsem oděn do šupinatého pancíře; váha pancíře byla pět tisíc šekelů bronzu. Na nohou jsem měl bronzové holenice a na ramenou bronzový oštěp. Násada mého kopí byla jako tkalcovské vratidlo a hrot vážil šest set šekelů železa. Přede mnou chodíval, jak bylo zvykem při královských soubojích v aréně, štítonoš. Stával jsem a volal na izraelské řady: "Proč vycházíte a řadíte se k bitvě? Což nejsem já Pelištejec a vy služebníci Saulovi? Vyberte si někoho, ať ke mně sestoupí. Když mě v boji přemůže a zabije mě, budeme vašimi otroky. Avšak jestliže já přemohu jeho a zabiji ho, budete vy našimi otroky a budete nám sloužit." Když se na mou výzvu nikdo neozýval, dodával jsem: "Dneska jsem potupil izraelské řady. Vydejte mi někoho a budeme spolu bojovat." Kdykoli Saul a celý Izrael slyšeli tato má slova, děsili se a velice se báli.

Problém nastal po několika dnech: David byl synem Efratejce, toho z Betléma Judova, jenž se jmenoval Jišaj a měl osm synů. Za dnů Saulových byl ten muž příliš starý, aby mohl jít mezi vojáky, ale šli tři nejstarší Jišajovi synové; odešli se Saulem do války. Jména jeho tří synů, kteří odešli do války, jsou: prvorozený Elíab, druhý po něm Abínádab a třetí Šama. David, ten byl nejmladší. Se Saulem odešli tři nejstarší. David odešel od Saula a vrátil se, aby pásl stádo svého otce v Betlémě. A Pelištejec se předváděl za časného jitra i navečer a stavěl se na odiv po čtyřicet dní. Jišaj vybídl svého syna Davida: "Vezmi pro své bratry éfu praženého zrní a těchto deset chlebů a běž do tábora za svými bratry. Těchto deset homolek sýra doneseš veliteli nad tisíci. Navštívíš své bratry s přáním pokoje a převezmeš od nich vzkazy. Bojují se Saulem a všemi izraelskými muži proti Pelištejcům v dolině Posvátného stromu." Za časného jitra přenechal David stádo hlídači, naložil si všechno a šel, jak mu Jišaj přikázal. Když přicházel k ležení, vojsko vycházelo, řadilo se a vydávalo válečný pokřik. Izrael i Pelištejci se seřadili, řada proti řadě. David složil své zásoby u strážného nad zásobami a běžel k bojové řadě. Přišel a popřál svým bratrům pokoj. Ještě s nimi mluvil, když jsem z řady Pelištejců vystoupil a mluvil táž slova jako dříve. David je slyšel. Všichni izraelští muži, sotvaže mě uviděli, dali se přede mnou na útěk a velmi se báli. A nějaký Izraelec řekl: "Viděli jste toho muže, co vystoupil? Vystupuje, aby tupil Izraele. Avšak toho, kdo ho zabije, zahrne král velikým bohatstvím, dá mu svou dceru a jeho rod učiní v Izraeli svobodným". David se tázal mužů, kteří u něho stáli: "Cože dostane muž, který zabije tohoto Pelištejce a sejme z Izraele potupu? Vždyť kdo je ten neobřezaný Pelištejec, že tupí řady živého Boha?" Lid mu odpověděl stejně: "To a to dostane muž, který ho zabije." Jeho nejstarší bratr Elíab však slyšel, jak mluvil s muži. Elíab vzplanul proti Davidovi hněvem a okřikl ho: "Proč jsi sem přišel? Komu jsi nechal ten houfeček ovcí na stepi? Však znám tvou drzost i tvé zlé srdce! Přišel jsi sem dolů, aby ses mohl dívat na bitvu." David se otázal: "Copak jsem udělal? Nejde o královo slovo?" Obrátil se od něho na jiného a tázal se stejně. A lid mu odpověděl stejně jako poprvé. Slova, která David promluvil, se roznesla, hlásili je Saulovi a on ho přijal. David Saulovi řekl: "Člověk nesmí klesat na mysli. Tvůj služebník půjde s tím Pelištejcem bojovat." Saul Davidovi odvětil: "Nemůžeš jít proti tomu Pelištejci a bojovat s ním. Jsi přece mladíček, kdežto on je bojovník od mládí." David řekl Saulovi: "Tvůj služebník byl pastýřem ovcí svého otce. Když přišel lev anebo medvěd, aby odnesl ze stáda ovci, hnal jsem se za ním a bil jsem ho a vyrval mu ji z tlamy. Když se proti mně postavil, chytil jsem ho za dolní čelist a bil jsem ho, až jsem ho usmrtil. Tvůj služebník ubil jak lva, tak medvěda. A tomu neobřezanému Pelištejci se povede jako jednomu z nich, protože potupil řady živého Boha." A David dodal: "Hospodin, který mě vytrhl ze spárů lva a medvěda, ten mě vytrhne i ze spárů tohoto Pelištejce." Saul tedy Davidovi řekl: "Jdi; Hospodin buď s tebou!" Poté Saul oblékl Davida do svého odění, na hlavu mu dal bronzovou přilbu a oblékl ho do pancíře. Na jeho odění si David připásal jeho meč a pokusil se chodit, ale nebyl na to zvyklý. David tedy Saulovi řekl: "Nemohu v tom chodit, nejsem zvyklý." A svlékl to ze sebe. Vzal si do ruky svou hůl, z potoka vybral pět oblázků, vložil je do své pastýřské torby, do brašny, a s prakem v ruce postupoval proti mě. Nechápal jsem, pomalu jsme se k Davidovi přibližoval a přede mnou můj štítonoš. Podíval jsem se pořádně do místa, odkud se blížil onen David, když jsme konečně, oslněn sluncem, které měl David v zádech, spatřil o jak malého, neurozeného a v bytvách nezoceleného protivníka se jedá, pohrdl jsem jím, protože to byl mladíček, ryšavý, krásného vzhledu, ale ne voják. Křičel jsem jeho směrem: "Copak jsem pes, že na mě jdeš s holí?" A zlořečil jsem Davidovi skrze své bohy a dále volal: "Pojď ke mně, ať vydám tvé tělo nebeskému ptactvu a polnímu zvířectvu." Ale David mi odpověděl: "Ty jdeš proti mně s mečem, kopím a oštěpem, já však jdu proti tobě ve jménu Jhvh zástupů, Boha izraelských řad, kterého jsi potupil. Ještě dnes mi tě Jhvh vydá do rukou. Zabiji tě a srazím ti hlavu. Ještě dnes vydám mrtvoly z pelištejského tábora nebeskému ptactvu a zemské zvěři. Celý svět pozná, že při Izraeli stojí Bůh. A celé toto shromáždění pozná, že Jhvh nezachraňuje mečem a kopím. Vždyť je to jeho boj. On vás vydá do našich rukou."

Když jsem vykročil a přiblížil se k Davidovi, David rychle vyběhl z řady svého doprovodu proti mě, sáhl rukou do mošny, vzal odtud kámen, vymrštil jej z praku a zasáhl mě do čela. Kámen mi prorazil čelo a já se skácel tváří k zemi. Tak mě zdolal David prakem a kamenem, zasáhl mě a usmrtil, aniž měl v ruce meč. David přiběhl a stanul u mě. Popadl můj meč, vytrhl jej z pochvy a uťal mi jím hlavu. Když Pelištejci viděli, že jejich hrdina je mrtev, dali se na útěk.

Tak se naše prohraná válka stala díky mě jednou z nejznámnějších v historii lidstva.

Smrt naučí člověka (i obra) jednu důležitou věc: Nezáleží na mě, člověk zemře a čas se nad ním zavře jako hladina a život jde dál, čas plyne a nepotřebuje tě ani mě.
Žádné komentáře
 
Rozcestník blogerů | Vtipy | Seriály


Ahoj, pokud se známe osobně, nebo mi z regulerního důvodu potřebujete napsat
a týká se to mého blogu, pište do tohoto okna.
Pokud zadáte chybně Vaši e-mailovou adresu, zprávu neobdržím.