Goliášův komunikační bloG

Vynálezy

Létání vesmírem bylo oblíbeným tématem našich autorských diskusí. Konvenční pohony raket nám však připadaly příliš neohrabané, nehezké a tak nějak nedomyšlené . Někteří proto navrhli tento pohon využívající předávání kinetické energie. Vzhledem k nulovému odporu ve vzduchoprázdném vesmíru a dobrý způsobem tlumení zpětného nárazu, se lze tímto způsobem pohybovat vpřed. Potíž v efektivitě tohoto pohonu. Ovšem po stránce estetické je o 100% dál, než klasické raketové pohony na bázi spalování vodíku.

1. Kokpit.
2. Hlavní pohonná jednotka „velké kladivo“, určené pro pohyb přímo v před.
3. Čtyři menší pohonné jednotky určené k manévrování.


Samotná pohonná jednotka pak měla vypadat a fungovat zhruba takto:

1. Plocha nárazu.
2. Kryt trupu pohonné jednotky.
3. Svodidla podél vnitřní stěny pláště.
4. Zarážky „kladiva“ (5) – během fáze 1, kdy je kladivo v klidové poloze, zamezují jeho pohybu, vzhledem k narůstajícímu tlaku (6)
5. Kladivo – úderná, plně pohyblivá část pohonu.
6. Naznačení narůstajícího tlaku stlačeného plynu za kladivem.
7. Vnitřní vložená část pohonu. Je udržovaná ve správné poloze svodidly (3) a upevněna k vnějšímu krytu (2) je pouze pružinou (8)
8. Pružina k neutralizování zpětného nárazu.
9. Ohebná trubice, kterou je pod tlakem načerpáván a vyčerpáván plyn do zadní části.

Poté co ve Fázi 1 dosáhl tlak plynu na kladivo potřebné intenzity, uvolnily se zarážky a stlačený plyn vystřelil kladivo (5) vpřed. Kladivo se nárazem zastavilo až o nárazník (1). Zpětný náraz utlumí pružina (8) a zbývající energie nárazu pohne vpřed celou lodí. Jedná se o stejný princip, jako když se vzduchovkou sestřelují plechovky. Opakovanými nárazy by se pak rychlost letu násobila. Žel, konvenční motory i při své neohrabanosti, jsou přeci jenom podstatně výkonnější.
    Říká se, že stejně tak, jako člověk vždy toužil létat, toužil též pronikat do hlubin moří. Pozorovat ptáky v jejich bezstarostném letu v člověku mohlo vyvolávat stejné pocity, jako pozorování delfínů. Tento přístroj nenabízí nic převratného. Funguje podobně jako malá bomba se stlačeným vzduchem, kterou běžně potápěči používají. Rozdíl je pouze v tom, že na doplnění bomby potřebujete kompresor, který se zrovna do kapsy nadá. Toto zařízení umožňuje člověku načerpat vzduch pod mírným tlakem při vynoření – podobně jako delfíni (viz. Obr: Fáze 1). Následně můžete stlačený vzduch pozvolna vdechovat, jako ze vzduchové bomby (viz. Obr: Fáze 2). Nepotřebujete kompresor a můžete si plavat s delfíny tak dlouho, jak Vám síly vydrží.

náčrt 3D.JPG

Náčrt 3D modelu

1. Nádoba načerpaného, lehce stlačeného vzduchu.
2. Naznačení trubice z které může stlačený vzduch potápěč vdechovat (viz obr: Fáze 2)
3. Dvě cívky, jejichž roztočením dojde k načerpávání vzduchu.
4. Ukončení lanka cívky. Při tahu ve směru šipky, dojde k roztočení cívky (3) - viz obr: Fáze 1.
5. Čerpadlo vzduchu poháněné rotory cívek (3)
6. Naznačení čerpání vzduchu z trubice (7), čerpadlem (5) do nádoby (1).
7. Čerpací trubice, slouží k nasátí vzduchu čerpadlem (5) při vynoření.

maketa potápěče.JPG

Maketa fází potápění

   Představme si badatele, který bude trávit mnoho hodin denně nad svým teráriem, kde vytvořil co nejvěrnější  prostředí pro několik desítek druhů hmyzu, které zde žijí stejně, jako ve volné přírodě...

kompletní drobnohled

Kompletní drobnohled

1. Tělo upraveného mikroskopu.

2. Nádoba, kde je povrch upraven do přírodě věrné podobny a kde hmyz žije. Nádoba má   tvar poloviny duté koule. Pohyb po zešikmených stěnách nebude většině drobného lezoucího hmyzu dělat žádné problémy – nebudou si ho vůbec vědomi.

3. Snímač „hmyzího světa“ umožňuje pozorovat lezoucí hmyz doslova „tváří v tvář“ (viz. Fotografie). Natáčení nádoby (2) umožňuje snímači posouvat se těsně nad dnem nádoby.

4. Konstrukce do které je uchycena nádoba (2).

5. Čepy po obou stranách nádoby, který ji upevňují v konstrukci (4). Umožňují nádobě, otáčivý pohyb ve dvou vertikálních směrech, jak naznačuje šipka na obrázku.

6. Elektromotorek pevně uchycený na konstrukci (4), který umožňuje vertikální otáčení nádoby.

7. Převody pro vertikální otáčení.

8. Elektromotorek pro natáčení snímače (3) v horizontálních polohách a pro posuny vertikálně (nahoru a dolu). Díky tomu je možné se „rozhlédnout,“ vertikálním polohováním snímače nahoru a dolu a současně polohováním nádoby, lze simulovat „skoky,“ případně pozorovat hmyz v letu.

9. Převody umožňující otáčení a posouvání snímače.

10. Krk snímače – spojuje snímač se zbytkem mikroskopu. Je pokrytů výstupky, pro usnadnění pohybů snímače.

11. Elektromotor pro horizontální otáčení konstrukcí (4). Díky kombinaci elektromotorů (6) a (11) je možné nádobu (2) polohovat horizontálním i vertikálním obousměrným otáčením. Díky tomu se může snímač, dosáhnout každého místa uvnitř nádoby. Pohybuje se pouze nádoba, tělo mikroskopu a vnější obal přístroje (12) zůstávají nehybné.

12. Vnější obal přístroje.

13. Naznačení síťky, která nebrání polohování nádoby (2), ale současně zabraňuje úniku hmyzu.
 
Rozcestník blogerů | Vtipy | Seriály


Ahoj, pokud se známe osobně, nebo mi z regulerního důvodu potřebujete napsat
a týká se to mého blogu, pište do tohoto okna.
Pokud zadáte chybně Vaši e-mailovou adresu, zprávu neobdržím.